Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

3 kroky k liberalizaci naší společnosti

18. 04. 2014 18:49:10
Na vlně zjednodušujících článků typu „10 akcií, které letos zaručeně porostou“ nebo „5 věcí, které můžete dát do bramboráku místo brambor“ jeden o tom, jak česká společnost není tak svobodná, jak se může zdát.

1. Legalizace marihuany

Ne pro lékařské užití, ale pro rekreační. V České republice je sice držení i pěstování v malém množství tolerováno, ale jen v té míře, že to není klasifikováno jako trestný čin, ale „pouze“ jako přestupek.

I země mimo Evropu dospěly k tomu, že na legální marihuaně k rekreačnímu užití nemusí být nic zas tak špatného. Během posledních měsíců ji legalizovala Uruguay nebo Colorado a Washington.

Častým argumentem odpůrců legalizace je, že tráva je začátkem cesty k tvrdým drogám. To je sice argument, se kterým nesouhlasím, ale hlavně se jím z jednoho prostého důvodu nehodlám zabývat. Tím důvodem je, že onen argument stojí na tom, že legalizace zvýší počet uživatelů. To pak nevím, jak si vysvětlit to, že v Nizozemsku hulí míň lidí než tady...

Asi jakákoliv studie, kterou si na internetu najdete, vám navíc dokáže, že marihuana je pro jejího uživatele (i pro jeho okolí) méně škodlivá než alkohol nebo tabák, které jsou brány jako něco naprosto normálního.

A i kdyby byla hodně škodlivá, řekněme pro mozek uživatele – no a? Je to jeho mozek, ne zákonodárcův.

Koho zajímají negativní důsledky drogové prohibice z ekonomického hlediska, můžu doporučit třeba tuhle zajímavou práci.

2. Dekriminalizace libovolného politického názoru

Už delší dobu se mi příčí skutková podstata trestných činů dle § 403 a 404 trestního zákoníku, tedy „založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka“, resp. „projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka“.

Pod tuto definici Nejvyšší soud zahrnul Dělnickou stranu (čímž, jak víme, toho opravdu hodně vyřešil – teď tu máme Dělnickou stranu s jedním SS navíc) a někteří ze stejného důvodu usilují o zákaz KSČM. Celá tahle praxe je ale postavená na hlavu. Liberální společnost zakazuje činnost politických hnutí (a projev sympatií k nim), která jsou málo liberální? Co je na tom potom liberálního?

Názorovou opozici odstraňují totalitní režimy. Nebuďme jako ony.

3. Práva homosexuálů

Velkým pokrokem v této oblasti bylo zavedení institutu registrovaného partnerství v roce 2006. A nechci mluvit o tom, jestli by se svazek homosexuálních partnerů měl jmenovat manželství, protože na názvu podle mě vůbec nezáleží.

V současné době registrované partnerství jeho účastníkům zdaleka neposkytuje taková práva jako manželům v manželství. A to, řekl bych, bez jakéhokoliv rozumného důvodu. Jde například o diskutovanou možnost osvojení dítěte partnerem, což je velmi podstatné například, pokud rodič dítěte zemře.

Jde o problematiku, která je značně méně kontroverzní než předchozí návrhy, i proto že někteří poslanci již opatření v tomto směru prosazují. Nicméně uvádím ji hlavně proto, že na opatřeních z této oblasti jde asi nejlépe ilustrovat stěžejní argument těchto „liberalizačních“ opatření – zvýší svobodu někoho jiného, aniž by jakkoliv snižovala svobodu moji.

Špatné příklady

Mám pocit, že dnešní politika jde často spíše proti liberálnímu proudu. A napadá mě k tomu několik aktuálních témat. Jako první např. zakazování hazardu. Ekonomické argumenty jsou podobné jako u drog – prohibice nikdy nikam nevede. Jen dělá z dospělých lidí děti, které se o sebe podle zákona nedokáží postarat samy. Ony se ty „děti“ ale postarat dokáží. Budou hrát v černých hernách anebo třeba na internetu.

Za zmínku stojí určitě i majetková přiznání, vlajková loď Miloše Zemana. Chápu, že někdo může mít pocit, že majetková přiznání jsou způsobem jak vybrat více na daních. Nicméně pro mě má před lepším výběrem daní přednost zachování principu presumpce neviny. Zavedení povinných majetkových přiznání pro občany s rozsáhlejším majetkem by na ně totiž přeneslo důkazní břemeno. Nikdo by jim nemusel dokazovat, že něco ukradli, naopak oni by museli dokazovat, že nic neukradli.

Postoj současné politické scény

České politické strany, a zvláště ty nové, se často zaštiťují označením liberální. A některé dokonce v názvu (LIDEM, LES), což ale vůbec neznamená, že by byly nejliberálnější, protože ani trochu nezastávají, resp. nezastávaly (R.I.P. LIDEM), společensky liberální postoje. A to nemluvím třeba o ANO, což bude jediná česká strana, která se v Evropském parlamentu připojí k frakci ALDE (Aliance liberálů a demokratů pro Evropu). Na ALDE nic volnomyšlenkářského není. A ANO moc dobře ví, co si čeští voliči myslí, a podle toho si pak myslí i představitelé hnutí. Pak tu sice máme ještě Svobodné, nicméně ti se zaměřují pouze na liberalismus ekonomický.

Takže na konec musím uznat, že nejblíže idejím tohoto textu je program České pirátské strany (např. dekriminalizace psychotropních látek), což je opravdu sympatické. Nicméně k prosazení myšlenek ve smyslu tohoto textu je potřeba podpory českých „catch-all“ stran, což čeští Piráti nikdy nebudou.

...

Rád bych se o daných tématech rozepsal víc, nicméně účelem textu není ani tolik vyvolat odbornou debatu na daná témata, jako spíše poukázat na to, že česká/evropská „liberální“ demokracie není tak moc liberální.

Zkrátka doufám, že, jak se dneska říká, BUDE LÍP.

(A pro případné diskuzní útočníky: ne, nejsem uživatel psychotropních látek, ani gay a kupodivu dokonce ani nacista.)

Autor: Michal Malkovský | pátek 18.4.2014 18:49 | karma článku: 24.56 | přečteno: 3028x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politika

Karel Januška

Jaká bude nová vláda?

Podle chování ministrů spravedlnosti dvou nejsilnějších stran a podle chování předsedů těchto stran, lze usuzovat o tom, zda se republika stane právním státem, nebo bude řízená skupinami stranických odborníků.

21.11.2017 v 3:35 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 25 | Diskuse

Tomáš Flaška

Biľak byl velký učitel

Prezident Zeman při příležitosti své návštěvy v Rusku poskytl před touto návštěvou agentuře TASS rozhovor, jak bývá při takových návštěvách zvykem. Člověk si jen musí položit otázku čí je to vlastně prezident.

21.11.2017 v 2:27 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 81 | Diskuse

Vítězslav Stanovský

GDPR - miniseriál - díl 1.

GDPR je nařízení z Evropské unie, které vstoupí v platnost 25. 5. 2018. Jedná se o nařízení, tedy je automaticky platné bez národních úprav pro všechny země EU a EFTA. My máme pouze povinnost být s ním v souladu...

20.11.2017 v 22:16 | Karma článku: 7.31 | Přečteno: 269 | Diskuse

Jaroslav Čejka

Není Klaus jako Klaus

Ve svém komentáři k 17. listopadu se Václav Klaus ml. distancoval od dnešní podoby jeho oslav i od lidí, kteří je dnes využívají jen ke svému zviditelnění. Tehdejší události však označil za radostný moment, jaký už asi nezažije.

20.11.2017 v 15:25 | Karma článku: 20.52 | Přečteno: 694 |

Jindřich Pacovský

Znovu o "digitálním" řízení zdravotnické péče (eHealth)

Jeden z pohledů na problémovou "digitalizaci" procesů kolem zdravotnictví. Volně navazuje na setkání Evropského liberálního fóra v Praze.

20.11.2017 v 13:30 | Karma článku: 7.92 | Přečteno: 327 | Diskuse
Počet článků 2 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2061
Student práva a ekonomie. Občanský demokrat. Kromě amatérské politologie věnuje svůj čas také investování, kinematografii či cyklistice. www.twitter.com/Mich_Malk


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.